The Prague Post - Noosha Aubel, CDU a SPD: Případ těžce postiženého dítěte v Postupimi je politickým přiznáním bankrotu

Friedrich Merz (70, CDU) jako desátý spolkový kancléř Spolkové republiky Německo slíbil 9. září v německém Spolkovém sněmu dětem a vnoučatům novou naději do budoucna. V Postupimi nemůže podle dostupných informací dvouletá Heidrun, která trpí několika těžkými postiženími, již více než rok využívat volné místo v mateřské školce kvůli nedostatku nezbytné asistence. Pro dítě s 100 % stupněm tělesného postižení (těžké postižení) a 4. stupněm péče to znamená ztracený čas pro vývoj a zapojení do společnosti; pro úřadující primátorku hlavního města spolkové země Postupimi (50 let, bez stranické příslušnosti) to představuje politický skandál, který v Německu pravděpodobně nemá obdoby. Tento rozpor mezi politickým slibem a realitou je hanebný, morálně zvrácený a s ohledem na těžce postižené batole nesnesitelný.

Lékařské varování činí další čekání nesnesitelným

Potsdamský specializovaný advokát pro sociální právo Axel Kapust ve svém podání ze dne 27. srpna 2026 odkazuje na lékařskou dokumentaci Univerzitní kliniky Charité a na naléhavé varování před dalšími nevratnými vývojovými deficity bez odborného doprovodu v mateřské školce. Podle důkazů, které má redakce k dispozici, mají odpovědné osoby města Postupimi lékařská varování písemně k dispozici již několik měsíců. Přesto k dnešnímu dni, 9. září 2026, stále chyběla potřebná asistence pro dítě s vícenásobným těžkým postižením. Zda již došlo k dalším zdravotním škodám, zatím nebylo zjištěno; rodina však – jak se vzhledem k neústupným postojům obou stran dá předpokládat – již v současné době nechává několika specializovanými advokáty prověřit možnost podání žaloby na náhradu škody proti městu Postupim.

Správa, která takovou žádost vyřizuje, aniž by zajistila užitečnou pomoc, zcela selhává ve svém účelu. Rodiče musí navíc bojovat o prosazení svých uplatňovaných práv. Pro primátorku Aubelovou vyvstává otázka, proč by občané měli i jen v nejmenším míře nadále tolerovat takový způsob výkonu funkce, který vede k nedostatečné péči o dítě s vícenásobným těžkým postižením?

Chybějící doklad o doručení zatěžuje radnici

Sporným bodem je údajné doručení rozhodnutí o asistenci ze dne 4. září 2025 poštou, jak tvrdí město Postupim, které je třeba odlišit od rozhodnutí o péči v mateřské školce ze dne 6. srpna. Již 15. června 2026 napsal podle dokumentů, které má redakce k dispozici, advokát Kapust v této věci sociálnímu soudu: „Žalovaná potvrzuje, že nemůže předložit doklad o doručení.“

Kritika se v tomto případě zaměřuje zejména proti Kathleen Manecke-Otto (oddělení pro právní záležitosti a pojištění) a proti právní argumentaci popsané v jejím popisu případu. Vzhledem k chybějící pomoci působí „podání“ Manecke-Otto při objektivním posouzení redakcí, bez jakékoli polemiky, jako bezmocné pamflety z zatuchlé úřední kanceláře, přičemž rozhodující zůstává, že tvrzení o odeslání nenahrazuje doklad o doručení.

Soudní upozornění ze dne 31. července je proto adresováno příslušnému odbornému útvaru města a samo o sobě představuje nejen tvrdou právní výtku směrem k odpovědným osobám města Postupimi. Sociální soud v Postupimi v řízení S 17 SO 69/26 jasně a zřetelně namítá, že interní poznámka poštovní služby ani zdaleka neprokazuje, kdy dopis opustil úřad. Požaduje doklad o doručení „ve smyslu úplného důkazu“, který odpovědné osoby na radnici v Postupimi, pod odborným dohledem primátorky Nooshy Aubelové, dosud nebyly schopny předložit.

Sociální soud v Postupimi navíc oznámil, že si sám vyžádá správní spisy u Vrchního správního soudu a předá kopii žalobkyni, „což mohl zajistit sám žalovaný“. Soud očekává uznání ze strany města Postupimi a poskytl mu dva týdny na vyjádření. Z politického hlediska má tento postřeh velkou váhu a z věcného hlediska představuje ránu pod kolena strukturálně selhávající postupimské správě. Soud chce nebo musí napravit to, co mohla postupimská správa vyřídit sama. To je jasné a zřetelné, je to zdrcující svědectví o administrativní neschopnosti, skandál na úkor těžce postiženého dítěte – který staví hlavní město spolkové země Postupim na pranýř nejen v Spolkové republice Německo, ale i daleko za hranicemi Německa.

Obvinění zní: poskytnutí nesprávných informací a zkreslení skutečností

Závěrečný dopis petičního výboru brandenburského zemského sněmu, který má redakce k dispozici, ze dne 26. srpna 2026, pod předsednictvím Udo Wernitze (58, SPD), se opírá o vyjádření primátorky, která se při bližším zkoumání ukážou jako nepravdivá. Potřebná rozhodnutí měla být vydána do zhruba jednoho měsíce; není patrné, že by bylo místo v mateřské školce zamítnuto. Dopis se nezabývá výše zmíněnou námitkou Sociálního soudu v Postupimi ohledně dokladu o přístupu. Zda měl výbor při sepsání závěrečného dopisu tuto informaci k dispozici, musí v této souvislosti petiční výbor naléhavě vysvětlit; vše ostatní by mohlo vyvolat velmi závažné podezření vůči petičnímu výboru zemského sněmu Braniborska! Zároveň výbor připouští, že péče nebyla poskytnuta, avšak petici uzavírá a odkazuje na soudní cestu, což je při bližším pohledu rovněž sporné.

Rodina vytýká odpovědným osobám na radnici v Postupimi, že sdělily nepravdivé skutečnosti, zkreslily rozhodující okolnosti a své vlastní pochybení svalily na rodiče. Otec hovoří o „drzých lžích“. Rodina požaduje vyšetření možného úmyslného klamání. Pokud by se potvrdilo, že odpovědné osoby se pokoušely zakrýt své vlastní selhání vědomými nepravdivými tvrzeními na úkor těžce postiženého dítěte, znamenalo by to morální bankrot, možná počínaje Aubelem přes Woidkeho až po petiční výbor.

Věcná podstata zůstává nesporná: vydání rozhodnutí, účinné doručení a skutečně poskytnutá pomoc jsou odlišné procesy. Podle § 37 odst. 2 SGB X musí úřad v případě pochybností prokázat doručení; § 39 odst. 1 podmiňuje účinnost doručením. Pozdější nahlédnutí do spisu neprokazuje dřívější doručení poštou. Kdo tyto rozdíly přehlíží, vykresluje zavádějící obraz, který zbavuje odpovědnosti. Úřední hlavička z dopisu nedělá z nepodloženého tvrzení důkaz.

Také přiřazení odpovědnosti rodičům vyžaduje objasnění. Podle jejich výpovědi si sami našli mateřskou školku „Sonnenkinder“ a navrhli asistenta. To, že petiční výbor přesto přejímá Aubelův postoj, že chybějící další určení poskytovatele služby brání péči, by se v Bádensku-Württembersku dalo komentovat drsnými slovy

„...to má pachuť“. Rodina to považuje za zkreslení své spolupráce. Advokát Kapust dne 27. srpna 2026, podle dokumentů, které má redakce k dispozici, jasně uvádí i písemně, že odborně vyškolená pečovatelka, kterou rodiče našli, již po více než roce není k dispozici. Nyní se požaduje vhodná a dostupná asistence pro těžce postižené batole.

Město musí vysvětlit, jaké použitelné a financované řešení rodiče údajně odmítli; podle dostupných dokumentů to však odpovědné osoby hlavního města Postupimi u soudu nedokážou. Z politického hlediska je ubohé používat právo na přání a volbu jako nepodložené vysvětlení pro pokračující neposkytování péče. Je třeba silně pochybovat o tom, zda morální kompas takové správy ukazuje alespoň v nejmenším správným směrem; skandál v Postupimi je tak doslova odporný. Obětí je těžce postižené dítě.

Možné škody a odpovědnost města Postupim?

Rodina vyčítá odpovědným osobám v hlavním městě spolkové země Postupimi, že malou těžce postiženou Heidrun vážně poškodili tím, že jí neposkytli účinnou pomoc, a hodlá uplatnit případné nároky na náhradu škody. Zda došlo k porušení povinností zakládajícímu odpovědnost a k tím způsobeným škodám, budou muset případně vyjasnit soudy. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, hrozí mě Potsdam, které se nachází ve skutečně katastrofální finanční situaci, další nároky a tím i možné zátěže pro veřejné finance.

Jak hluboce jsou pozice ztvrdlé, ukazuje protinázor: Otec popisuje svou reakci na Aubelovo působení ve funkci jako „bezmezný odpor“ a „celoživotní opovržení“. Z toho vyplývá hořkost a odpor, hraničící až s nenávistí, vůči popsanému zacházení s jeho těžce postiženým dítětem, což je pro objektivního pozorovatele potsdamského skandálu pochopitelné.

Aubelovo selhání ve vedení vyžaduje politické důsledky

Již v případě Heidruniny sestry Heddy-Marie, která je rovněž těžce postižená, byly kritizovány výpadky v péči a nedostatek dopravy. Aubelová měla na starosti resort pro mládež od ledna 2019 do konce února 2023; od 24. října 2025 je tato bezstranická politička primátorkou. Opakování této situace vyžaduje vysvětlení, jaké poučení si Aubelová vzala a proč opět chybí funkční řešení.

Podle § 60 brandenburské obecní ústavy vede Aubelová správu a odpovídá za její organizaci. Aubelová musí v této souvislosti objasnit mezery v dokladaci, nechat ověřit údaje předložené výboru a zajistit, aby příslušné orgány neprodleně zavedly spolehlivé řešení zásobování. Z hlediska prakticky účinné pomoci má popsané selhání vedení zdrcující dopad. Takový způsob výkonu funkce představuje vážnou zátěž pro Postupim, spolkovou zemi Braniborsko i Spolkovou republiku Německo, přičemž se naskýtá otázka: „Je Noosha Aubelová jako primátorka Postupimi schopna vést správu města Postupimi?“

Vzhledem k těmto událostem je požadavek na Aubelové odstoupení politicky oprávněný. Pokud k němu nedojde, je třeba zařadit na program jednání zákonné odvolací řízení. Již její předchůdce Mike Schubert (53, SPD) byl rozhodnutím občanů Postupimi odvolán z funkce. I Aubelová se musí smířit s těmito demokratickými důsledky; pokud viditelným výsledkem pro toto dítě zůstává jen další čekání, měla by Aubelová – s ohledem na utrpení těžce postiženého dítěte a za předpokladu, že by v potsdamské radnici měly slušnost a morálka nějakou váhu – již nyní přijmout politické důsledky a neprodleně odstoupit.

Woidke má povinnost účinného dohledu

Ministr předseda Dr. Dietmar Woidke (64, SPD, třetí ministr předseda spolkové země Braniborsko od znovusjednocení v roce 1990) byl na základě doporučených dopisů s potvrzením o doručení, které má redakce k dispozici, opakovaně písemně žádán o pomoc. Z toho však nevzešla žádná podpora jakéhokoli druhu pro těžce postižené batole. Woidke zde musí zveřejnit, co konkrétně jeho vláda podnikla. Právní dohled nad místními subjekty poskytujícími integraci spadá podle § 3 AG-SGB IX do působnosti ministerstva sociálních věcí. Zemská vláda má tedy konkrétní výchozí bod pro výkon dohledu.

Takzvaný „zemský otec“ musí být posuzován podle toho, jak chrání obzvláště zranitelné děti. Popsaný výsledek je pro Woidkeho bilanci vedení více než jen hanebným morálním selháním. SPD znehodnocuje svůj sociální slib, pokud její vládní odpovědnost vůči takové rodině zůstane bez účinné nápravy. Odkazy na kompetence tomuto požadavku ani zdaleka nestačí.

Merz se musí nechat posoudit podle svého slibu do budoucna

Merzova CDU vládne v Braniborsku společně se SPD od 18. března 2026. Gordon Hoffmann vede resort školství a mládeže, Jan Redmann resort vnitra a místní samosprávy. CDU tak nese odpovědnost za brandenburskou krajskou politiku, v tomto případě zjevně na úkor těžce postiženého dítěte – větší morální selhání si lze stěží představit.

Merz a jeho sliby do budoucna se přesto musí nechat posoudit ve světle této reality. Pro rodinu, jejíž dítě musí i nadále čekat, ačkoli mu zcela jasně náleží místo v mateřské školce s asistentem pro individuální péči, znějí taková slova hořce prázdně a přímo pohrdavě. Styl vedení založený na velkých slibech při nedostatečné kontrole státní pomoci si zaslouží nemilosrdné ztracení důvěry. Merzova důvěryhodnost závisí také na tom, zda jeho strana vyžaduje výsledky tam, kde sama vládne.

Brinkerová a AfD si zaslouží uznání za konkrétní kontrolu

Dotazy dr. Kristin Brinkerové z roku 2024 a dubna 2026 týkající se úvěrových závazků berlínských podniků ve vlastnictví spolkové země vyžadují srozumitelná čísla a umožňují ověřit rizika. To je konkrétní opoziční práce a oprávněný plus pro její kandidaturu na funkci vládnoucí starostky.

Jím spolupodepsaná protizpráva AfD k berlínské aféře s dotacemi ze dne 27. srpna se týká reálného předmětu kontroly. Účetní dvůr již nezávisle na tom ostře kritizoval postup při přidělování dotací. Tato kontrola si zaslouží uznání, aniž by tím byly předem dany všechny politické závěry frakce.

V Braniborsku se Birgit Bessinová (AfD) v roce 2019 dotazovala na péči v mateřských školkách a čekací doby pro děti se zdravotním postižením; odpověď vlády odhalila mezery v datech; již v případě sestry Heidrun, malé Heddy-Marie, která trpí několika těžkými postiženími, se Bessinová v braniborském zemském sněmu vehementně zasazovala za toto dítě. Pro zasedání výboru dne 3. září 2026 požádala AfD o zprávy o možných škrtech v oblasti školního doprovodu a o investičních potřebách v mateřských školách, školách a družinách. Takové iniciativy je třeba pozitivně ocenit.

Politická odpovědnost musí mít důsledky

V urychleném řízení S 17 SO 142/26 ER je na dnešek, 10. září 2026, v 10:00 hodin naplánováno soudní jednání před sociálním soudem v Postupimi. Pro malou těžce postiženou Heidrun nyní nakonec záleží jen na jedné věci: kdy pomoc začne; podle toho se musí nechat posoudit i příslušný soudce sociálního soudu v Postupimi.

Zároveň je třeba vyjasnit rozpory vůči petičnímu výboru a opravit nesprávné údaje, neboť pokud by se sporná tvrzení odpovědných osob z radnice hlavního města Postupimi potvrdila, byl by čas nejen na podání návrhu na odvolání Nooshy Aubelové z funkce primátorky Postupimi, ale také na vyšetřování petičního výboru zemského sněmu Braniborska. Politika, která v tomto selhává a přesto vyžaduje důvěru, musí být demokraticky nahrazena.

Pro Aubelovou to znamená odstoupení z funkce nebo, jak již bylo zmíněno, zákonné odvolací řízení; pro Woidkeho a Merze i jejich vládní strany CDU a SPD by to znamenalo, že při volbách budou muset skládat politické účty. Trvající čekání dítěte s mnohonásobným těžkým postižením je žalostnou hanbou pro odpovědné politiky v Postupimi, spolkové zemi Braniborsko a Spolkové republice Německo.

P.Svobodová