The Prague Post - Polsko odkládá konec televizních poplatků, sazba zřejmě vzroste

Polská vláda stále počítá s tím, že televizi a rozhlas místo diváků a posluchačů zaplatí státní rozpočet. Jenže projednávání zákona ještě ani nezačalo. Ještě letos měla vláda Donalda Tuska rozhodnout o zásadní změně financování Polské televize a Polského rozhlasu. Ministerstvo kultury ale 21. září oznámilo, že návrh mediálního zákona stále čeká na projednání ve vládním výboru. Teprve potom se jím může zabývat kabinet a následně parlament. Ministerstvo nadále prosazuje zrušení rozhlasových a televizních poplatků a zavedení fixního ročního příspěvku 2,5 miliardy zlotých ze státního rozpočtu.

Původní návrh počítal s tím, že poplatky skončí 1. ledna 2027. Tento termín je nyní nejistý, takže se zatím pokračuje podle dosavadních zvyklostí. Polská Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanovila výši poplatků pro rok 2027 a v polovině září rozhodla, jak se budou výnosy dělit mezi veřejnoprávní média. Dokud zákon neřekne jinak, budou polské domácnosti příští rok platit poplatky ve výši 34,50 zlotého měsíčně. Pokud mají pouze rádio, zaplatí 10,80 zlotého.

V obou případech jsou to vyšší sazby než letos: v případě televizního poplatku o 4 zloté, v případě platby za rádio o 1,30 zlotého. Vysílací rada odhaduje, že by se za celý rok mohlo na poplatcích vybrat asi 603 milionů zlotých. O potížích polského systému jsme na Lupě psali už v roce 2024. Velká část domácností přijímače neregistruje nebo poplatky neplatí. Vybrané peníze proto nestačí na provoz národní televize, celostátního rozhlasu a regionálních rozhlasových stanic.

Stát jim pravidelně pomáhá dalšími příspěvky. Ministryně kultury Marta Cienkowska chce tento provizorní způsob financování nahradit předvídatelnou částkou v zákoně. Pro finance příliš, pro vysílatele málo Hlavní překážkou zůstává spor mezi ministerstvy. Jak jsme podrobně popsali letos v únoru, ministerstvo financí odmítlo slíbit veřejnoprávním médiím každý rok 2,5 miliardy zlotých bez určení zdroje těchto peněz. Považuje to za příliš velkou zátěž pro státní rozpočet. Žádalo odklad změny nebo jiný způsob financování.

Zářijové sdělení ministerstva kultury žádnou dohodu v této věci neoznámilo. Cienkowska navrhovanou částku nadále hájí. Polskému ombudsmanovi v červnu napsala, že vychází z odhadovaných nákladů na veřejnou službu a z možností státního rozpočtu. Podle ministryně má navržený státní příspěvek stačit, pokud se k němu připočtou také příjmy z reklamy a dalších činností. Kolik bude potřebovat každý vysílatel zvlášť, se má určit podle jeho programových a finančních plánů. Evropská vysílací unie (EBU), která sdružuje veřejnoprávní vysílatele, namítá, že peněz může být málo.

V připomínkách k polskému návrhu upozornila, že stále stejná částka po dobu deseti let nezohledňuje inflaci, zdražování výroby pořadů ani investice do internetových služeb. Nelze to přitom odbýt tvrzením, že zákon zaručuje „nejméně“ 2,5 miliardy. Zveřejněné paragrafové znění totiž zároveň stanoví pro každý rok od roku 2027 do roku 2036 výdajový strop, a ten má být právě ve výši 2,5 miliardy zlotých. EBU upozorňuje, že za takových podmínek by ani nebylo možné příspěvek zvýšit, aby odpovídal doložitelným nákladům.

Není to přitom první varianta, o které ministerstvo uvažovalo. Ještě v pracovní verzi reformy počítalo s veřejným financováním ve výši nejméně 0,09 procenta polského hrubého domácího produktu. Když jsme tento plán popisovali na Lupě v roce 2024, odpovídal podle tehdejších propočtů zhruba částce 3,4 miliardy zlotých ročně. O rok později náměstek ministryně kultury mluvil přibližně o sumě 3,7 miliardy zlotých. Pevně stanovených 2,5 miliardy v nynější verzi je tedy podstatně méně než původně zvažovaný příspěvek.

Ani takto snížená částka nepřesvědčila ministerstvo financí, že je celá reforma dobrý nápad. Částka navíc není určena jen Polské televizi (TVP). Musely by se o ni podělit také celostátní Polský rozhlas a sedmnáct samostatných regionálních rozhlasových společností. K tomu by mohly mít příjmy třeba z reklamy. Jen pro srovnání, podle šéfa TVP Tomasze Syguta potřebuje jenom televize na letošní rok přibližně 2,2 miliardy zlotých (výnosy z poplatků, od státu a z komerční činnosti dohromady).

Předsedkyně vysílací rady Agnieszka Glapiak v polovině září sdělila polským poslancům, že do konce letošního července poskytl stát veřejnoprávním médiím příspěvky v souhrnné výši 1,45 miliardy zlotých. Z toho podle ní připadlo 1,15 miliardy TVP a přibližně po 150 milionech celostátnímu a regionálnímu rozhlasu. Návrhy televizních a rozhlasových rozpočtů na rok 2027 zatím nejsou k dispozici. Vysílací rada zatím posuzuje jejich věcné záměry, rozhodnout by měla do poloviny prosince. Připomínky změnily jen detaily Novela se netýká pouze poplatků.

Má také změnit výběr vedení veřejnoprávních médií a složení vysílací rady. Vláda chce zrušit Radu národních médií, která má dnes pravomoci při obsazování vedení televize a rozhlasu. Na reformu tlačí také evropské nařízení o svobodě médií EMFA, které požaduje záruky nezávislosti médií veřejné služby a jejich přiměřeného financování. Polský ombudsman Marcin Wiącek zpochybnil některé pojistky proti politickému vlivu a upozornil na finanční nejistotu. Ministerstvo kultury mu v červnu odpovědělo, že část připomínek přijalo.

Podle svého vyjádření třeba omezilo počet členů dozorčích rad TVP a Polského rozhlasu jmenovaných zástupcem vlastníka (polská veřejnoprávní média jsou akciové společnosti ve stoprocentním státním vlastnictví). Změnilo také pravidla pro kandidáty do vysílací rady a její roli při posuzování novinářských etických kodexů. Úplné znění takto upraveného návrhu ale zatím veřejně zveřejněno nebylo. V otázce mandátu současných členů vysílací rady ministryně ombudsmanovi neustoupila. Předčasnou obměnu rady hájí jako součást širší změny jejího fungování.

Ombudsman naopak upozornil, že ukončení mandátu před řádným termínem vyžaduje pečlivé odůvodnění. Ani tyto dílčí úpravy však neřeší spor, který reformu zdržuje nejvíc: kolik peněz má stát médiím slíbit a odkud je vezme. Pokud se vláda nakonec dohodne, musí zákon ještě projednat poslanci, Senát a podepsat prezident Karol Nawrocki. Na nejistotu kolem jeho podpisu jsme upozornili už loni. Zatím je však zákon na samém začátku. Vypadá to tedy, že poplatky v Polsku ještě nějakou dobu přežijí.

A snadno se mohou stát námětem politických soubojů před parlamentními volbami, v nichž Poláci budou hlasovat na podzim příštího roku.

C.Novotny--TPP