The Prague Post - Publikace Stav ptactva v Česku 2026: Intenzivní zemědělství a klimatické změny ohrožují populace

Česká společnost ornitologická (ČSO) vydala novou zprávu Stav ptactva v Česku 2026, která navazuje na první podobnou publikaci z roku 2009. Dokument shrnuje výsledky dlouhodobých monitoringů a ukazuje, že početnost ptáků v České republice trvale klesá. Od roku 1982 se jejich populace snížila o 13,4 procenta, přičemž průměrný roční pokles činí 1,6 procenta.

V současné době hnízdí v Česku přibližně 45 milionů párů ptáků, což odpovídá zhruba 90 milionům jedinců ze 216 druhů. Nejpočetnějším hnízdícím druhem je pěnkava obecná s počtem 5,7 milionu párů. Naopak deset druhů ptáků od vydání předchozí zprávy v roce 2009 začalo v zemi hnízdit zcela nově, z toho čtyři nepůvodní druhy.

Mezi pozitivní příklady se řadí populace orela mořského, luňáka červeného, jeřába popelavého a motáka lužního. Filip Tuháček, editor publikace a koordinátor občanské vědy v ČSO, upozorňuje, že tyto úspěchy dokazují možnost zvrácení nepříznivých trendů prostřednictvím cílené ochrany a vhodného hospodaření. Na druhou stranu se u řady druhů, které v Česku hnízdily před rokem 2009, již nepodařilo prokázat jejich přítomnost. Příkladem je koliha velká, která byla naposledy prokazatelně zaznamenána při hnízdění v roce 2011.

Za hlavní příčinu dlouhodobého úbytku ptáků je považován enormní tlak intenzivního zemědělství. To vede k zániku pestré krajiny a vhodných hnízdních i potravních stanovišť. Nejrychleji mizí polní a luční ptáci, kterých je dnes téměř o polovinu méně než před 44 lety. Mezi nejvíce zasažené druhy patří koroptev polní, čejka chocholatá, konipas luční nebo chocholouš obecný.

Na stav ptactva stále větší vliv má také člověkem způsobená změna klimatu. Teplomilné druhy se šíří, zatímco druhy vázané na chladnější prostředí ustupují. Negativní dopad mají rovněž změny v lesním a rybničním hospodaření, vysušování krajiny, síť elektrického vedení, doprava a úmyslné pronásledování.

Publikace vznikla na základě dat z výzkumů a programů občanské vědy, do kterých se zapojují jak profesionální ornitologové, tak amatéři. Předseda ČSO Peter Adamík zdůrazňuje význam dobrovolníků, kteří zaznamenávají pozorování do databáze Avif. Bez jejich přispění by nebylo možné sledovat stav ptactva v takovém rozsahu.

Cílem zprávy je nejen identifikovat problémy, ale také ukázat, že znalost příčin umožňuje hledat řešení. Adamík připomíná, že příčiny pozorovaných změn nejsou vždy jednoduché a v řadě případům jim dosud plně nerozumíme. Jejich poznání však považuje za první krok k zvrácení nepříznivého vývoje. Doufá, že publikace bude podnětem k dalším akcím pro ochranu ptáků a jejich prostředí.

Y.Blaha--TPP