Čína teleportovala logický qubit a EU plánuje bezúdržbové kvantové upgrady
Čínský tým z Zhejiang University poprvé demonstroval teleportaci logického qubitu na supravodivém procesoru Tianmu-2, čímž posunul hranice spolehlivosti přenosu kvantové informace. V Evropě se zase zaměřují na integraci do existující infrastruktury: francouzský Pasqal umožní plánování úloh přes GPU a česká společnost Q.ANT představila fotonický koprocesor pro urychlení AI výpočtů.
Výzkumníci z čínské Zhejiang University a Hong Kong University of Science and Technology provedli historický experiment, při kterém poprvé teleportovali logický qubit. Tento krok představuje významný posun v oblasti kvantových výpočtů, protože se nejedná o přenos jednoduchého fyzického stavu, ale kvantové informace zakódované napříč desítkami fyzických qubitů. Demonstrace proběhla na 125qubitovém supravodivém procesoru Tianmu-2 a potvrdila možnost spolehlivého přenosu dat i v podmínkách, kdy je provázání (entanglement) mezi částmi systému výrazně oslabeno.
V rámci experimentu rozdělili vědci 98 qubitů na dvě skupiny po 49 kusech. Klíčovým zjištěním bylo, že vyvážení dvou hlavních typů kvantových chyb – bit-flip a phase-flip – zvyšuje odolnost teleportace vůči slabšímu propojení mezi těmito skupinami. Autoři studie zároveň pozorovali tzv. teleportační přechod. Tento jev popisuje hranici kvality propojení: nad touto mezí větší kódy pomáhají informaci lépe chránit, zatímco pod ní může zvýšení počtu qubitů situaci naopak zhoršovat. Ačkoliv byl experiment realizován na jediném čipu, jeho výsledky jsou považovány za zásadní pro budoucí propojování více kvantových procesorů a vznik distribuovaných kvantových počítačů, kde bude spolehlivý přenos logických qubitů mezi moduly jednou ze základních funkcí.
V evropském kontextu se pozornost soustředí na praktickou integraci kvantových technologií do běžné výpočetní infrastruktury. Francouzská společnost Pasqal představila řešení, které umožňuje plánovat a spouštět úlohy současně na klasických grafických procesorech (GPU) a kvantových procesorech v rámci jednoho workflow. Integrace využívá nové funkce systému Slurm 26.11, otevřené rozhraní Quantum Resource Management Interface (QRMI) a platformu Nvidia CUDA-Q. Díky tomu mohou superpočítačová centra spravovat kvantové procesory podobně jako dnes spravují klasické výpočetní akcelerátory.
V předvedeném scénáři se nejprve na GPU provede simulace a ověření kvantové úlohy. Teprve po úspěšném dokončení je úloha automaticky odeslána na fyzický kvantový procesor Pasqal s neutrálními atomy. Systém zároveň dokáže sledovat dostupnost kvantového hardwaru, zohledňovat kalibrace a automaticky přidělovat přístupová oprávnění uživatelům. Tato novinka ukazuje praktickou cestu k začlenění kvantových procesorů do běžné infrastruktury superpočítačových center, kde budou v budoucnu fungovat jako specializované akcelerátory vedle CPU a GPU, nikoliv jako zcela oddělené systémy.
Dalším krokem k fault-tolerantním kvantovým počítačům je schopnost opravovat chyby v reálném čase. Společnost Quantum Machines představila řešení, které umožňuje provádět kvantovou korekci chyb propojením řídicí platformy OPX1000 s technologiemi Nvidia CUDA-Q a NVQLink. V demonstraci běžící na serveru Nvidia GH200 Grace Hopper se podařilo zpracovávat data potřebná pro korekci chyb s latencí kratší než jedna mikrosekunda na jedno kolo korekce u menších a středně velkých kódů.
Hlavní význam tohoto výsledku spočívá v tom, že oprava chyb probíhá během běhu kvantového programu, nikoliv až po jeho dokončení. To je nezbytný předpoklad pro budoucí fault-tolerantní kvantové počítače. Výsledek zároveň ukazuje rostoucí význam výkonných GPU a specializované klasické infrastruktury, která bude muset v budoucnu nepřetržitě zpracovávat obrovské objemy dat z kvantové korekce chyb prakticky bez zpoždění.
V oblasti hardwaru se také objevují nové přístupy k hybridním výpočtům. Společnost Q.ANT představila novou generaci svého fotonického procesoru NPU Gen 2+ a předvedla hybridní systém, ve kterém tento procesor spolupracoval s GPU od AMD při běhu jazykového modelu. Nový čip dokáže přímo pomocí vlastností světla provádět diskrétní Fourierovu transformaci (DFT), důležitou matematickou operaci používanou v umělé inteligenci, zpracování signálů a vědeckých výpočtech.
V demonstraci byly optické výpočty využity k nahrazení části takzvaného mechanismu pozornosti (attention), který patří mezi nejnáročnější části moderních jazykových modelů. Q.ANT neprezentuje svůj procesor jako náhradu GPU, ale jako specializovaný koprocesor, který může převzít vybrané výpočetně náročné úlohy a potenciálně snížit spotřebu energie i výpočetní náklady. Firma současně oznámila rozšíření svého vývojářského ekosystému a plánuje uvést komerční systémy kombinující procesory Gen 2 a Gen 2+ ve druhé polovině roku 2027.
Z hlediska dlouhodobého nasazení v datových centrech přichází s novinkou také společnost IQM. Ta představila program upgradů pro svou produktovou řadu Halocene, který má zákazníkům nabídnout postupnou cestu od současných 150qubitových systémů až k budoucím systémům s více než tisíci qubity bez nutnosti přerušení provozu. Místo jednorázového nákupu nového stroje mají organizace možnost plynule přecházet na další generace hardwaru, přičemž si zachovají své stávající workflow, software i integraci se superpočítačovou a AI infrastrukturou.
Součástí každého upgradu jsou služby propojení s HPC prostředím a GPU platformami. To odráží rostoucí důraz na hybridní výpočty kombinující kvantové procesory s klasickými superpočítači. Oznámení ukazuje, že vedle zvyšování počtu qubitů začínají výrobci stále více řešit také praktickou otázku dlouhodobého nasazení kvantových počítačů v datových centrech a výzkumných institucích, kde kontinuita provozu a kompatibilita s existující infrastrukturou mohou být stejně důležité jako samotný výkon hardwaru.
V oblasti architektury qubitů zveřejnila společnost Alice & Bob aktualizovanou roadmapu vývoje svých kvantových počítačů založených na cat qubitech. Firma zdvojnásobila svůj cíl pro rok 2030 a nyní počítá se systémem Carbon, který má poskytovat 200 logických qubitů vytvořených z přibližně 3 600 fyzických qubitů propojených v devíti modulech. Klíčovou myšlenkou architektury je využít vlastností cat qubitů, které již na hardwarové úrovni potlačují některé typy chyb, a tím výrazně snížit režii potřebnou pro kvantovou korekci chyb.
Roadmapa dále počítá se systémem Oxygen s 1 024 logickými qubity do roku 2032 a systémem Neon s 2 048 logickými qubity do roku 2034. Firma uvádí, že plán staví na výsledcích francouzského programu PROQCIMA, pokroku v konstrukci cat qubitů a nových optimalizacích, které výrazně snížily odhadované zdroje potřebné například k prolomení kryptografie pomocí Shorova algoritmu.
Výzkumníci z IBM Quantum, RIKEN a Nvidie také předvedli výrazné zlepšení hybridních kvantově-klasických simulací železo-sirných klastrů. Tyto systémy jsou důležité například pro biologický přenos elektronů a katalytické procesy. Kombinací kvantového procesoru ibm_kingston a superpočítače ROQUO dosáhli 79násobného zlepšení přesnosti oproti dřívějším přístupům a velmi těsně se přiblížili referenčním výsledkům nejpokročilejších klasických metod.
Klíčem nebyl nový kvantový hardware, ale lepší způsob přípravy počátečního fyzikálního modelu, který umožnil kvantovému algoritmu efektivněji prohledávat relevantní elektronové konfigurace molekuly. Výsledky ukazují, že praktický přínos kvantových počítačů pro kvantovou chemii nemusí vycházet pouze z většího počtu qubitů, ale také z chytřejší integrace kvantových a klasických výpočetních metod v rámci jednoho workflow.
V oblasti algoritmů a umělé inteligence spustila společnost Zapata Quantum otevřenou výzvu ForShor.ai. Jejím cílem je ověřit, zda lze výsledky generované umělou inteligencí v oblasti kvantových algoritmů nejen vytvářet, ale také matematicky dokázat a lidsky interpretovat. Projekt vznikl ve spolupráci s University of Maryland a je postaven na formálně ověřené implementaci Shorova algoritmu, jednoho z nejznámějších kvantových algoritmů.
Účastníci mohou pomocí AI navrhovat řešení definovaných úloh a porovnávat je na veřejném žebříčku. Podle Petera Shora, autora algoritmu a člena vědecké rady Zapata Quantum, bude s rostoucím využíváním AI ve vědě stále důležitější schopnost matematicky ověřit správnost jejích výsledků. Projekt zároveň slouží jako testovací prostředí pro verifikační technologie, které firma začleňuje do své platformy Quantum Pilot.
Bezpečnostní aspekt kvantových technologií řeší i konsorcium vedené University of the Basque Country (EHU) společně s organizacemi Luxquanta, Ciena, GÉANT, Poznań Supercomputing and Networking Center (PCSS), RedIRIS a SURF. Toto konsorcium předvedlo hybridní kvantově bezpečnou síť propojující Chicago, Amsterdam a Bilbao na vzdálenosti přibližně osm tisíc kilometrů.
Demonstrace kombinuje dvě hlavní technologie kvantově odolné komunikace: kvantovou distribuci klíčů (QKD) na kratších trasách a postkvantovou kryptografii (PQC) na transatlantických spojích, kde jsou vzdálenosti pro dnešní QKD příliš velké. Celý systém koordinuje platforma QuLore, která automaticky vybírá nejvhodnější způsob zabezpečení a propojuje různé systémy správy kryptografických klíčů. Data byla během demonstrace chráněna současně na optické, síťové i aplikační vrstvě.
Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) však varuje před riziky v tomto odvětví. Podle její zprávy finanční sektor postupuje v přípravě na kvantové hrozby příliš pomalu. Většina institucí se zatím zaměřuje hlavně na mapování rizik, školení zaměstnanců a identifikaci zranitelných systémů, zatímco jen omezený počet organizací již aktivně testuje nebo zavádí postkvantová bezpečnostní řešení.
IOSCO upozorňuje zejména na riziko „harvest now, decrypt later“, kdy mohou útočníci shromažďovat zašifrovaná data již dnes a dešifrovat je v budoucnu pomocí dostatečně výkonných kvantových počítačů. Organizace doporučuje urychleně přecházet na postkvantovou kryptografii a současně budovat tzv. kryptografickou agilitu, tedy schopnost kryptografické mechanismy snadno měnit a aktualizovat.
Zpráva také upozorňuje na rostoucí problém „quantum washingu“, kdy některé firmy podle regulátorů přehánějí skutečné schopnosti svých kvantových technologií. IOSCO vyzývá regulátory k důslednější kontrole podobných tvrzení. Na straně odpovědných inovací přišla organizace Open Quantum Institute (OQI) ve spolupráci s GESDA a Beyond Lab s otevřeným online nástrojem OQI Impact Tool. Ten má vývojářům kvantových aplikací pomoci zohledňovat společenské, ekonomické a environmentální dopady už ve fázi návrhu.
Na trhu došlo také k významným obchodním událostem. Pařížský startup Qluster získal 4,7 milionu eur v investičním kole pre-seed. Firma, která vznikla jako spin-off Laboratoire Kastler Brossel, vyvíjí fotonické kvantové počítače založené na kontinuálních proměnných. Zajímavostí je její přístup „Architecture First“, kdy firma nejprve analyzuje konkrétní průmyslové problémy a teprve následně navrhuje architekturu kvantového počítače potřebnou k jejich řešení.
Společnost SEALSQ podepsala nezávazný dopis o záměru převzít australskou firmu QuintessenceLabs, která se specializuje na kvantovou kybernetickou bezpečnost. Pokud bude transakce dokončena, budou spojeny technologie SEALSQ v oblasti bezpečných čipů, infrastruktury veřejných klíčů (PKI) a postkvantové kryptografie s řešeními QuintessenceLabs pro kvantové generování náhodných čísel, správu kryptografických klíčů a kvantovou distribuci klíčů (QKD). Tyto vývojové trendy ukazují, že sektor se přesouvá od čistě akademických experimentů k robustnímu nasazení v reálném světě, kde jsou klíčové spolehlivost, bezpečnost a integrace s existující infrastrukturou.
V.Sedlak--TPP