Návrat tisu červeného do Jeseníků: Genetický výzkum a ochrana před zvěří
Návrat tisu červeného do Jeseníků: Genetický výzkum a ochrana před zvěří
Ochránci přírody i lesníci se v Jeseníkách věnují návratu tisu červeného, který zde v minulosti prakticky vymizel. Na odborném semináři ve Vsi v Jeseníkách byly představeny výsledky genetických analýz a strategie ochrany mladých stromů před okusem zvěří. Návrat druhu je označen za dlouhodobý proces vyžadující pečlivé sledování.
Ochrana tisu červeného v Jeseníkách je předmětem intenzivního odborného zájmu, který se zaměřuje na zachování stávajících populací, podporu přirozené obnovy a hledání cest k budoucímu využití tohoto druhu v lesním hospodářství. Téma bylo ústředním bodem pátého ročníku odborného semináře, který se konal 14. a 15. října ve Vsi v Jeseníkách. Účastnili se ho nejen čeští specialisté, ale také kolegové ze Slovenska a Polska, což odráží rostoucí regionální spolupráci mezi Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).
Základním předpokladem pro úspěšnou repatriaci tisu do jesenických lesů je získání co nejpřesnějších dat o současném stavu populace. Vedle shromažďování historických podkladů provedl VÚLHM genetickou analýzu vybraných jedinců, která umožňuje lépe pochopit jejich původ a genetickou rozmanitost. Nejvýznamnější lokalitou je národní přírodní památka Na Špičáku nedaleko Supíkovic, kde se nachází stěžejní zdroj pro další šíření druhu.
„Jde o stěžejní původní zdroj pro repatriaci tisu do dalších oblastí Jeseníků. V září 2026 bylo při inventarizaci provedené AOPK ČR evidováno 1 240 jedinců, a to od dvoucentimetrových semenáčků až po strom vysoký kolem 12 metrů,“ uvedl Miroslav Havira.
Druhou klíčovou složkou ochrany je management zájmových lokalit. Hlavním ohrožením pro zmlazování tisu je okus semenáčků srnčí zvěří. Aby se mladé stromy mohly ujmout, ochránci přírody je soustřeďují do míst obtížně přístupných pro zvěř nebo kolem nich instalují mechanické drátěné oplocenky, které musí být udržovány po dobu nejméně dvaceti let. Probíhají také experimenty s uvolněním samičích jedinců za účelem sledování reakce tisu na změněné světelné podmínky a následné tvorby semen.
Petr Novotný z VÚLHM vysvětluje, že i když je tis dřevinou s vysokou tolerancí k zastínění, jeho dlouhodobá prosperita a reprodukce ve silném stínu nemusí být optimální. „Vhodně volené prosvětlovací zásahy proto mohou představovat jeden z nástrojů podpory přirozené obnovy populace, současně však vyžadují dlouhodobé sledování, zda změny nebyly příliš intenzivní,“ uvedl Novotný.
Dalšími potenciálními zdroji semen pro repatriaci jsou památný tis ve Vrbně pod Pradědem v lokalitě Skalní schody (odhadovaný stáří přibližně 400 let), památný tis v Mikulovicích a populace u zříceniny hradu Rychleby. Plánované postupy zahrnují postupnou revizi známých lokalit a pokračování ve výzkumu.
„Návrat tisu do CHKO Jeseníky je určitě běh na dlouhou trať, ale jednou se začít musí,“ uzavřel Petr Novotný. Cílem spolupráce institucí je nejen podpora obnovy populace, která zde v minulosti vymizela v důsledku lidské činnosti, ale také přispění k celkové biodiverzitě regionu. Kompletní informace z konference jsou dostupné ve sborníku na webových stránkách VÚLHM.
L.Bartos--TPP
