RIO
0.5700
Pětadvacetiletá studentka Šárka prodělala léčbu rakoviny děložního čípku i časnou recidivu. Po kombinované systémové terapii je v remisi; odborníci zdůrazňují očkování, screening a pravidelné prohlídky.
Šárčin případ začal zhoršeným výsledkem cytologie. Gynekolog ji uklidňoval, že nález pravděpodobně není rakovina, a odeslal ji na kliniku Všeobecné fakultní nemocnice u Apolináře. Během čekání však pokračovalo krvácení a přidaly se silné bolesti, proto s partnerem odjela na pohotovost.
Následné vyšetření ukázalo výrazně změněný děložní čípek. Profesor Jiří Sláma při kontrole u Apolináře vyslovil podezření na karcinom, který byl viditelný a měřil přes tři centimetry. Ultrazvuk našel také dvě podezřelé pánevní uzliny a PET-CT po deseti dnech potvrdilo jejich postižení.
Onkogynekologický tým doporučil radioterapii s chemoterapií. Před začátkem léčby si pacientka nechala odebrat vajíčka pro případné budoucí náhradní mateřství. Následovalo 25 zevních ozáření v pracovních dnech a týdenní chemoterapie. První týden doprovázelo silné zvracení, stav se po nasazení léků stabilizoval.
Poté absolvovala čtyři cykly brachyterapie, tedy vnitřního ozařování v celkové anestezii. Zákroky vyžadovaly hospitalizaci a zavedení aplikátorů. Po dokončení nádor i postižené uzliny zmizely a Šárka se vrátila do práce. Současně procházela úmrtím dědečka a partnerskou krizí.
Necelé čtyři měsíce po ukončení ozařování však únorové PET-CT ukázalo návrat nemoci v oblasti močového měchýře a uzlin. Konzilium nasadilo dva druhy chemoterapie, cílenou biologickou léčbu a imunoterapii. Označení léčby jako paliativní pacientku psychicky zasáhlo a několik týdnů zvažovala, že terapii odmítne.
Pomohla jí pravidelná péče klinické psycholožky Šárky Slabé. Pacientka upravila denní režim, více se věnovala stravě, chůzi, meditaci a dechovým cvičením a snažila se omezit stres. Po třetím cyklu chemoterapie expertní ultrazvuk nezjistil žádná původní ložiska. Šárka je v remisi, musí však dokončit zbylé cykly a pokračovat v dlouhodobé udržovací léčbě.
V Česku je každý rok diagnostikováno přibližně 760 případů rakoviny děložního čípku. Naprostou většinu způsobují vysoce rizikové typy lidského papilomaviru HPV, který se šíří intimním kontaktem. S infekcí se setká mnoho lidí a imunitní systém ji většinou odstraní. Riziko roste, pokud virus přetrvává několik let; přispět může kouření, oslabená imunita nebo další infekce.
Každá žena od 15 let má jednou ročně nárok na hrazenou gynekologickou prevenci. Lékař prohlédne čípek, posoudí jej kolposkopem a odebere cytologický stěr. Ve věku 35, 45 a 55 let je z veřejného pojištění hrazen také test na vysoce rizikové HPV.
Profesor Sláma upozorňuje, že cytologie má omezenou citlivost a výsledky laboratoří se liší. Přibližně 20 až 30 procent pacientek s rakovinou čípku podle něj chodilo na pravidelné stěry, které nemoc nezachytily. Organizovaná prevence proto kombinuje očkování, cytologii a ve vybraných věkových skupinách HPV DNA test.
Česká Národní strategie zrychlení eliminace nádorů způsobených HPV pro roky 2026 až 2030 má spojit zvyšování proočkovanosti, screening, včasný záchyt, diagnostiku, léčbu, práci s daty a komunikaci. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková uvedla, že účinné nástroje už existují, musí je však využívat více lidí a jednotlivé části péče musí být lépe koordinovány.
HPV může u obou pohlaví způsobit také nádory pochvy, penisu, řitního otvoru a oblasti hlavy a krku; nízkorizikové typy vyvolávají například genitální bradavice. Na prevenci upozorňuje Světový den onkogynekologických diagnóz 20. září a pražská Fialová jízda, jejíž registrace podporuje pacientskou organizaci Veronica.
Šárka si při prvních potížích neuvědomovala závažnost nálezu. Krvácení trvalo krátce a na pohotovosti měla pocit, že personál její obavy zlehčuje. Teprve vzhled čípku při vyšetření vedl k okamžitému odeslání do specializovaného centra. Případ ukazuje, že přetrvávající krvácení a bolest vyžadují dovyšetření i u velmi mladé ženy.
Desetidenní čekání na PET-CT patřilo podle pacientky k nejtěžším částem celé zkušenosti, protože nevěděla, zda se nemoc rozšířila mimo pánev. Vyhledala psychiatrickou pomoc a užívala léky na spánek a úzkost, aby dokázala jíst a fungovat.
Brachyterapie umožňuje dopravit vysokou dávku záření přímo k nádoru při menším zatížení okolí. V jejím případě proběhla čtyřikrát v narkóze a byla spojena s bolestivým zaváděním a odstraňováním aplikátorů. První léčebná odpověď byla úplná, časná recidiva ale ukázala, že kontroly po skončení terapie jsou nezbytné.
Paliativní označení systémové léčby neznamenalo, že lékaři rezignovali na kontrolu nemoci. Vyjadřovalo situaci, kdy se po návratu nádoru nedalo slíbit definitivní vyléčení lokálním zákrokem. Kombinace chemoterapie, biologické léčby a imunoterapie však vedla k vymizení viditelných ložisek.
Psychologická podpora byla součástí léčby, nikoli její náhradou. Změny stravy, pohyb a meditace pacientce pomáhaly zvládat zátěž, odborný článek však nepřipisuje remisi těmto krokům místo protinádorové terapie. Šárka pokračuje podle plánu onkologů.
Očkování proti HPV představuje primární prevenci, protože brání infekci nejrizikovějšími typy ještě před vznikem buněčných změn. Screening je sekundární prevence a hledá přetrvávající infekci nebo přednádorový stav u lidí, kteří už mohli být viru vystaveni. Obě strategie se doplňují.
HPV se může přenést i kontaktem kůže a sliznic, nikoli pouze penetrativním pohlavním stykem. Asi čtyřicet typů se považuje za vysoce rizikové nebo relevantní pro oblast genitálu a některé jsou spojeny také s nádory úst a hltanu. Prevence se proto týká žen i mužů.
Nová národní strategie má kromě očkování a screeningu řešit regionální a genderové rozdíly. Důraz klade na srozumitelné informace, dostupnost vyšetření, návaznost výsledků na specializovanou péči a kvalitní data pro řízení programu.
Q.Pilar--TPP