Střední Evropa čeká vlhká zima, přehrady v Česku jsou stále pod průměrem
Podle aktuálních modelů projektu InterSucho může být zima ve střední Evropě srážkově nadprůměrná. Odborníci však varují, že kvůli suchu v půdě a nízkým hladinám přehrad je doplnění vodních zásob klíčové pro následné období.
Česko a celá střední Evropa mají podle nejnovějších předpovědních modelů šanci na nadprůměrně vlhkou zimu. Tvůrci projektu InterSucho, který je součástí ústavu CzechGlobe, upozornili na sociální síti X, že zimní měsíce by mohly přinést o 50 milimetrů více srážek než je průměr za období let 1993 až 2015. Tento rozdíl odborníci hodnotí jako významný.
Další aktuální modely předpovídají, že zima bude ve střední Evropě teplejší o jeden až dva stupně Celsia než je dlouhodobý průměr. Odborníci proto očekávají, že část zimních srážek spadne v podobě deště nikoliv sněhu. Sníh by byl pro doplňování vysušené krajiny cennější.
Doplnění vodních zásob je přes zimu klíčové s ohledem na současný stav zdrojů. Řada hlásných profilů na řekách a potocích v Česku stále vykazuje hodnoty pod hranicí sucha. Chybí také velké množství vody v přehradách, což vyplývá z dat Českého hydrometeorologického ústavu i webů jednotlivých povodí. I po mírných deštích minulých dnů do nádrží přitéká méně vody, než z nich odtéká.
Nejhůře jsou na tom přehrady spravované Povodím Vltavy. Velká přehrada Orlík je naplněná pouze z 19 procent, Hracholusky ze 33 a Lipno ze 43 procent. Lepší situace je u Římovu s 50procentní naplněností, Nýrsko drží na 62 procentech a zásobárna pitné vody pro Prahu Želivka je na 78 procentech. Přehrada Slapy, která momentálně dotuje průtok Vltavy dále po proudu, je naplněná z 56 procent.
V povodí Moravy jsou na tom nepříliš dobře Vranovská přehrada s 25procentní a Vírská s 41procentní naplněností. Další velké nádrže v tomto povodí jsou na tom o něco lépe. Brněnská přehrada je plná ze 75 procent, Dalešice ze 78 procent, dolní nádrž v soustavě Novomlýnských nádrží z 64 procent a horní a střední nádrž jsou zcela plné.
V povodí Labe je na tom poměrně dobře nádrž Josefův Důl s naplněností 83 procent. Hůře jsou na tom Rozkoš s 54 procenty a Seč s 50 procenty. Poměrně nejlépe jsou na tom přehrady v Povodí Odry. Nejnižší naplněnost hlásí Šance se 64 procenty, Těrlicko a Žermanice jsou naplněné z 80 respektive 81 procent, Slezská Harta ze 79 procent a Kružberk dokonce z 92 procent.
V povodí Ohře jsou nádrže Fláje a Přísečnice v Krušných horách naplněné z 60 procent, Nechranice ze 71 procent. Ještě lépe je na tom Jesenice naplněná z 87 procent.
Stavy nádrží a průtoky v řekách odrážejí současnou nasycenost půdy vodou. Zatímco v povrchové vrstvě je půda nasycená či téměř nasycená s výjimkou jižní Moravy, v hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru dlouhodobě přetrvává velmi nepříznivá situace. Podle aktuálních údajů na webu InterSucha je tato vrstva nasycená pouze v Krkonoších, Jizerských horách a jejich podhůří, v Orlických horách, v části Jeseníků a Beskyd a v zanedbatelné části Krušných hor a Šumavy. V této vrstvě je stále ve velké části republiky jen do 15 milimetrů vody.
Dosavadní srážky totiž zůstávaly v horní vrstvě. Ještě koncem října tvůrci InterSucha uváděli, že napršenou vodu do hloubky nepustí stále aktivní vegetace.
Y.Blaha--TPP