The Prague Post - Brno chce do roku 2050 zvýšit podíl cyklodopravy na 15 procent

Město Brno představilo ambiciózní strategii rozvoje cyklistické dopravy, která si klade za cíl radikálně změnit způsob, jakým se obyvatelé pohybují po městě. Zatímco loni uskutečnilo pouze tři procenta všech cest na kolech, nová dokumentace stanovuje jasné milníky pro budoucnost. Do roku 2035 má podíl cyklodopravy stoupnout na deset procent a do roku 2050 dosáhnout patnácti procent.

Dokument nahrazuje generel cyklistické dopravy z roku 2012, který měl určovat směr rozvoje, ale jeho návrhy se často nepromítly do konkrétních staveb. Hlavním problémem minulého období bylo, že při opravách ulic se opatření pro cyklisty často neprovedla a příležitosti ke zlepšení podmínek zůstávaly nevyužité. Nový plán tento přístup mění a klade důraz na výstavbu souvislé sítě páteřních tras, které budou ideálně oddělené od automobilové dopravy.

Tyto trasy mají sloužit jako bezpečné spojení okrajových částí města s centrem. Dosud však v Brně žádná taková souvislá stezka neexistuje. Marek Lahoda, brněnský zastupitel dlouhodobě věnující se rozvoji cykloinfrastruktury, vyzdvihuje návrh páteřních tras jako nejvýznamnější přínos nové strategie. Bude na ní úzce spolupracovat s novým radním pro dopravu Adamem Zemkem, oba zastánci Pirátů.

Aktuální stav brněnské cykloinfrastruktury je popsán v číslech, která ukazují potřebu zásadní změny. Město má nyní hlavní cyklistická opatření v celkové délce 87 kilometrů. Toto číslo zahrnuje oba směry jízdy, takže skutečná délka tras je přibližně 44 kilometrů. Většina z nich tvoří stezky podél řek Svratky a Svitavy, které však nevedou přímo do centra města. Strategie počítá s tím, že do roku 2035 se síť páteřních tras rozšíří na 284 kilometrů a v roce 2050 dosáhne 370 kilometrů. Klára Opělková z brněnského magistrátu vysvětluje, že je nutné uvádět přesné délky pro jednotlivé směry, protože opatření vznikají často pouze v jednom z nich.

Nové vedení města si do programového prohlášení vetklo závazek vybudovat páteřní trasy podle strategie a stavět oddělené stezky. Jeden ze slibů zní: "Nastavíme podmínky tak, aby do deseti let byla dokončena strategická síť cyklistické dopravy s vyčleněnou částkou minimálně 25 milionů korun ročně."

Odborná veřejnost však varuje před přehnaným optimismem. Ivana Tošovská ze spolku Brno na kole upozorňuje, že desetiprocentní podíl cyklodopravy v roce 2035 je bez výrazného zrychlení výstavby nereálný. Město podle ní potřebuje nejen bezpečné oddělené trasy, ale také silnější tým pro koordinaci jejich přípravy. "Město jednoho člověka jako dosud se cyklodopravě musí naplno věnovat pět až šest lidí," má jasno Tošovská.

Lahoda s tím souhlasí a uvědomuje si, že je potřeba personálně posílit tým připravující rozšiřování cykloinfrastruktury. "Zmíněné podíly cyklodopravy jsou cíle, ke kterým se chceme blížit. Důležité je zklidnit ulice, protože nejen z průzkumů vyplývá, že se lidé bojí pohybovat po městě na kole. Považují to za nebezpečné," zdůrazňuje. Tošovská potvrzuje, že strach z nehod a nebezpečných úseků je hlavním argumentem, proč mnozí Brňané na kole do práce nebo obchodu nejezdí.

Výstavba pokračuje i přes pomalé tempo. Brno zahájilo 14. října 2026 stavbu posledního "zapomenutého" úseku cyklostezky podél ulice Bauerova. Tento krok je součástí širšího úsilí o propojení chybějících článků sítě.

Dopravní expert Michal Radimský z Vysokého učení technického v Brně vyjadřuje značný skepticismus ohledně dosažení plánovaných hodnot. Je přesvědčen, že musí nastat zlomový moment, aby skokově více lidí začalo bicykl využívat. "Klima ani kopce se tu nezmění, ale například ve chvíli, kdy bude elektrokolo stát stejně jako to běžné, může se odstranit bariéra a výrazně se zvýší podíl cyklistů," říká Radimský. Připomíná však i praktické překážky, jako je tažení dvacetikilového kola do druhého patra. Jako další možnost vidí "znepříjemnění" užívání ostatních druhů dopravy, hlavně aut, a naopak pozitivní motivaci lidí na kole.

Kromě zvýšení podílu cyklistů si město stanovilo cíl dosáhnout do roku 2035 takzvané vize nula. To znamená, že na silnicích nemají umírat lidé ani utrpět těžká zranění při dopravních nehodách. Michal Kalina ze spolku AutoMat považuje tento plán za velmi odvážný. "Kromě nárůstu podílu cyklodopravy na deset procent v roce 2035 chce město dosáhnout právě nula smrtelných a vážných nehod. Takto ambiciózní plán nemají ani Praha či Ostrava," poukazuje Kalina. Zároveň však zahrnutí tohoto cíle do strategie vnímá jako její velkou přednost, protože většina českých měst tuto ambici postrádá.

Strategie také uvádí, že tři čtvrtiny Brňanů budou mít v roce 2035 díky rozšířené síti páteřních tras cyklostezku do 500 metrů od domu. Vhledem o patnáct let později se to má týkat všech obyvatel. Přístupnost je vyřešena na základě modelu dostupnosti na kole k páteřní síti od adres trvalého pobytu.

Dalším cílem je kombinovat více druhů dopravy při jedné cestě, typicky kolo a městskou hromadnou dopravu. Strategie počítá s tím, že ve třech čtvrtinách přestupních uzlů půjde zaparkovat bezpečně a chráněně.

Kalina upozorňuje, že existence nové cyklostrategie sama o sobě ke zlepšení podmínek pro cyklisty nestačí. "Je určitou oporou pro úředníky i politiky v budoucím rozhodování. Zároveň ale bez vůle a ochoty se jí řídit a poskytnout dostatek peněz nebude fungovat. Vyššího podílu cyklistů se město nedokáže, pokud není jeho vedení ochotno investovat do souvislé a bezpečné infrastruktury, která by motivovala více lidí na kole pravidelně jezdit," zdůrazňuje.

I.Mala--TPP