The Prague Post - Brambory versus batáty: Která kořenová zelenina je nutričně bohatší?

Otázka, zda jsou brambory nebo batáty nutričně hodnotnější, se v poslední době stává častým tématem diskuse. Přestože existuje obecný dojem, že batáty jsou po všech stránkách lepší, odborníci upozorňují, že mezi těmito dvěma plodinami není zásadní rozdíl z hlediska základního výživového složení. Obě patří mezi zdravé a cenově dostupné základní potraviny s širokým využitím v kuchyni.

Z botanického hlediska se brambory a batáty nepovažují za blízké příbuzné. Zatímco brambory náleží do čeledi lilkovitých, batáty patří mezi svlačcovité. Obě jsou však kořenovou zeleninou, jejíž jedlá část – hlíza – roste pod zemí. Vzhledově se liší především barvou dužiny: batáty jsou charakteristické oranžovým zbarvením, zatímco brambory mají dužinu žlutou nebo bílou. Slupka brambor může být hnědá, žlutá, červená či fialová v závislosti na odrůdě.

Obě plodiny jsou nízkotučné a mají nízký obsah kalorií, přičemž jako škrobová zelenina poskytují vysoké množství sacharidů. Batáty se však vyznačují vyšším obsahem přírodních cukrů. Společně obsahují draslík, vitamíny B6 a C, polyfenoly a vlákninu. Nutriční terapeutka Beth Czerwony pro web health.clevelandclinic.org upozornila, že polovina vlákniny z brambory nebo batátu se nachází právě ve slupce.

Z nutričního hlediska mají batáty mírnou výhodu díky přítomnosti beta-karotenu a vitamínu A. Beta-karoten, který dodává dužině oranžovou barvu, je antioxidantem přeměňujícím se v lidském těle na vitamín A. U fialových odrůd batátů se navíc vyskytují antokyany s protizánětlivými účinky. Naopak brambory obsahují více draslíku. Odborníci doporučují zahrnout do jídelníčku obě plodiny, aby bylo dosaženo vyváženého příjmu živin.

Při konzumaci brambor je však nutné dbát na bezpečnost. Na rozdíl od batátů mohou obsahovat toxické glykoalkaloidy α-chakonin a α-solanin, zejména v klíčcích, očkách a zelených částech hlíz. Tyto části je před zpracováním nezbytné odstranit. Nedoporučuje se ani vaření starších brambor ve slupce, protože se v nich může koncentrovat vyšší množství solaninu.

Důležitým rozdílem je také glykemický index (GI), který udává vliv potraviny na hladinu cukru v krvi. Potraviny s GI 70 a vyšším způsobují rychlejší nárůst cukru než ty se středním (56 až 69) nebo nízkým GI (55 a méně). U brambor i batátů závisí hodnota GI na odrůdě, velikosti porce a způsobu přípravy. Pečené batáty mají vyšší glykemický index než vařené, což je dáno želatinizací škrobů při tepelné úpravě.

Klíčovou roli hraje také to, s čím jsou brambory nebo batáty podávány. Kombinace s kuřecím masem, rybami nebo vlákninou bohatou zeleninou, jako je brokolice či chřest, pomáhá snížit hladinu cukru v krvi bez ohledu na konkrétní odrůdu kořenové zeleniny.

Zdravotní přínos závisí v velké míře na způsobu přípravy. Smažené hranolky nepřinášejí tělu významné benefity. Nejvhodnější je brambory a batáty vařit nebo péct, aby si zachovaly maximum živin. Při této úpravě by se neměla odstranit slupka kvůli obsahu vlákniny. Chuť lze zvýraznit kořením nebo čerstvými bylinkami. Pro ty, kteří sledují váhu, je vhodné omezit použití sýrů, másla a zakysané smetany. U batátů se doporučuje použít malé množství olivového oleje, které podporuje vstřebávání beta-karotenu.

N.Kratochvil--TPP