The Prague Post - Seminář o Národním plánu obnovy přírody: NGO kritizují nedostatečnou ambici ministerského návrhu

Zástupci ministerstva životního prostředí a představitelé sedmi neziskových organizací se v Informačním centru OSN v Praze setkali s cílem projednat připomínky k ministerské verzi Národního plánu obnovy přírody (NPOP). Diskuse, která proběhla na semináři pořádaném Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ), přinesla ostrou konfrontaci mezi oficiálním přístupem státu a požadavky nevládního sektoru. Klíčovým tématem bylo vypořádání námitek po meziresortním připomínkovém řízení a otázka, do jaké míry bude do finálního dokumentu zapracován alternativní návrh organizace Zelený kruh.

Úvodní část akce byla věnována hodnocení nedávné 17. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 17) v Jerevanu. Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, uvedl, že výsledky této světové konference nejsou nadějné. Podle jeho názoru není reálná šance na brzké splnění stanovených cílů ochrany biodiverzity. Mezi hlavní překážky řadí neochotu států financovat potřebná opatření a přetrvávající dotace na činnosti poškozující přírodu. Přesto byly na konferenci přijaty i nové závazky.

Seminář oficiálně zahájila Tereza Nedělníková z Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí (MŽP). Představila harmonogram prací na NPOP, který započal již v roce 2024. Upozornila také na prodlení: český návrh plánu se nepodařilo odeslat do Bruselu k termínu 1. září, jak bylo slíbeno. K zveřejnění finální verze Národního plánu obnovy přírody by podle jejích slov mělo dojít 1. září 2027.

Následující část semináře se nesla v duchu konfrontace stanovisek. Zástupci MŽP prezentovali postup a metodu vypořádání připomínek k šesti tematickým okruhům plánu. Ty zahrnovaly obnovu suchozemských a sladkovodních ekosystémů, sídelní zeleň, lesní hospodářství, zemědělské půdy, populace opylovačů a přirozené propojení toků. Ministerstvo vycházelo z přehledné struktury meziresortních připomínek, kde uvádělo typy navrhovaných opatření, identifikaci podávatelů námitek a jejich charakter.

Zástupci sedmi zapojených neziskových organizací – Ametystu, Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Hnutí Duha, STUŽ a Zeleného kruhu – reagovali na přednesené informace svými vlastními připomínkami, doplňky a kritikou. Jejich hlavní výtky se soustředily na to, co v ministerském plánu chybí, co je nadbytečné nebo nefunkční, a na konkrétní požadavky.

Nejvýraznější kritika směřovala proti nedostatečné ambici Národního plánu obnovy přírody. NGO poukazují na absenci vazby na financování, chybějící jasnou lokalizaci opatření a harmonogramy včetně nezbytných legislativních milníků. Dále kritizují nepřesné stanovení odpovědnosti jednotlivých institucí za realizaci plánů.

Při projednávání konkrétních článků NPOP zazněly i technické výtky. Odborníci na sídelní zeleň se ohrazovali proti opomíjení zelených vnitrobloků. U opatření směřujících k odstranění překážek na tocích byla kritizována absence mapování výchozího stavu a chybějící celostátní mapa revitalizačního potenciálu. V oblasti zemědělských ekosystém se kritika orientovala na přílišnou závislost na Společné zemědělské politice, nedostatečné zaměření na podmínky polních ptáků a potřebu většího rozšíření neprodukčních ploch. Ty jsou klíčové nejen pro populace opylovačů, ale i pro budování ochranných pásů podél vodních toků. NGO také upozornily na riziko pouze formálního naplňování opatření, kdy zeleň nebude plnit svou ekologickou funkci kvůli chybějícím normám, například pro výsadbové pásy.

Seminář potvrdil náročnost procesu přípravy NPOP a následné zajištění jeho úspěšné implementace a průkazného monitoringu. Pavel Šremer, moderátor akce ze STUŽ, v závěru uvedl: "Bohužel ne všechna ministerstva jsou tomuto úsilí na zastavení poklesu biodiverzity a degradace naší přírody nakloněna." Naznačil tím, že pokud budou všechny zainteresované strany přistupovat k problematice věcně a konstruktivně jako účastníci této konfrontace, mohlo by dojít k reálné obnově přírody. Zároveň připomněl, že příroda je propůjčeným dědictvím, které jsme povinni předat další generaci.

R.Rous--TPP