The Prague Post - Bankovní daně v Evropě: Jak fungují a kdo na ně doplácí

V Česku se znovu rozhořela debata o zavedení sektorové daně pro bankovní sektor, přičemž vláda její přípravu v současné době odmítá. Argumenty pro vyšší zdanění vybraných odvětví – včetně pojišťoven, energetických firem, mobilních operátorů a zbrojařů – vycházejí ze snahy získat další prostředky do státního rozpočtu v kontextu vysokých bankovních zisků a miliardových dividend odcházejících do zahraničí. Zkušenosti deseti evropských zemí však ukazují, že dodatečné zdanění bank lze realizovat mnoha různými způsoby a jeho výsledky se mohou výrazně lišit. Otázkou zůstává, zda je takové opatření účinným řešením pro veřejné finance, nebo se může státu nakonec vymstít.

Švédsko přistupuje k bankovnímu zdanění s jednoduchou logikou: čím větší banka, tím závažnější mohou být následky jejího případného krachu. Od roku 2022 proto vybírá zvláštní daň určenou ke krytí nákladů budoucích bankovních krizí. Od ledna 2026 se sazba této daně, která se počítá z vybraných dluhů bank včetně vkladů klientů, zvýšila z 0,06 na 0,07 procenta. Platí ji pouze velké finanční instituce a na rozdíl od daně z mimořádných zisků nezáleží na tom, kolik banka skutečně vydělává; odvod musí platit i v letech, kdy se jí tolik nedaří.

V případě Slovinska byl důvodem k mimořádnému zdanění přírodní živl. Po ničivých povodních v srpnu 2023 hledala vláda zdroje na obnovu infrastruktury a jako jeden z nich zvolila bankovní sektor. Pro roky 2024 až 2028 zavedla daň ve výši 0,2 procenta z průměrné hodnoty aktiv bank a spořitelen. Původní odhad ministerstva financí počítal s přibližně 450 miliony eur za pět let. Ve skutečnosti stát vybral jen za rok 2024 106 milionů eur, což představuje téměř čtvrtinu plánovaného pětiletého výnosu. Slovinsko má se zvláštním zdaněním bank zkušenosti již z minulosti; podobnou daň zavedlo v roce 2011 a studie tehdy ukázaly, že vedla k omezení úvěrů podnikům a jejich zdražení. Zda současná daň po povodních přináší stejné dopady, zatím není jasné.

Norsko demonstruje možnost dodatečného zdanění bez zavádění specifické daně ze zisků. Vláda tamní vlády v roce 2017 zavedla zvláštní odvod, který má finančním institucím částečně kompenzovat osvobození většiny jejich služeb od DPH, což platí i v Česku u úvěrů. Norské banky a pojišťovny proto odvádějí pětiprocentní daň z mezd zaměstnanců. Jejich zisky podléhají sazbě 25 procent, zatímco ostatní firmy obvykle platí 22 procent. Nejde o reakci na nedávné vysoké zisky, ale o dlouhodobou součást norského daňového systému.

Island patří k zemím s mimořádně bolestivou zkušeností s následky bankovních krizí po kolapsu přerostlého bankovního systému v roce 2008. Dodnes platí odvod ve výši 0,145 procenta ze závazků přesahujících 50 miliard islandských korun, dodatečná šestiprocentní daň ze zisků nad jednu miliardu korun a pětiapůlprocentní daň z mezd ve finančním sektoru. Výnos daně ze závazků většinou odpovídá očekáváním vlády; při letošním vyměření daňová správa evidovala na samotné dani více než 7,2 miliardy islandských korun. Vláda plánuje další zvýšení: v návrhu rozpočtu na rok 2027 počítá se sazbou 0,254 procenta, od čehož si slibuje dodatečných šest miliard islandských korun.

Španělsko patřilo mezi první evropské země, které po prudkém růstu úrokových sazeb rozhodly se banky dodatečně zdanit. Již v roce 2023 zavedlo mimořádný odvod ve výši 4,8 procenta z čistých úrokových výnosů a příjmů z poplatků. Na rozdíl od českého konceptu windfall tax nezdaňovalo přímo mimořádné zisky. Zatímco český stát na původně očekávané miliardy z bankovní daně zdaleka nedosáhl, Španělsko získalo za rok 2023 téměř 1,7 miliardy eur, tedy o 13 procent více, než plánovalo. Původní odvod následně nahradila nová daň se sazbami od jednoho do sedmi procent, která v roce 2025 vynesla přes 1,4 miliardy eur. Španělská centrální banka nenašla přesvědčivé důkazy, že by banky původní daň plošně přenesly na klienty prostřednictvím horších úrokových podmínek. Nová daň se má naposledy vztahovat na letošní rok, o jejím prodloužení se však diskutuje.

Slovenská vláda Roberta Fica se koncem roku 2023 rozhodla hledat peníze na ozdravení veřejných financí také u bank. Od ledna 2024 zavedla zvláštní daň, která v prvním roce odpovídala 30 procentům vymezeného zisku. Na rozdíl od české windfall tax se nezdaňuje pouze mimořádná část zisku nad historickým průměrem. Sazba odvodu postupně klesá a letos odpovídá přibližně 20 procentům ročního základu. Opatření se výrazně podepsalo na hospodaření bank; podle slovenské centrální banky bylo hlavním důvodem poklesu jejich čistého zisku v roce 2024. Bankovní sektor však zůstal ziskový a v roce 2025 vydělal téměř 1,1 miliardy eur. Banky na novém odvodu zaplatily za rok 2024 přibližně 413 milionů eur, tedy téměř tolik, kolik vláda původně plánovala. Evropská centrální banka sice varovala, že vyšší zdanění může vést ke zdražení nebo omezení úvěrů, takový dopad se ale zatím nepodařilo přesvědčivě prokázat.

Velká Británie začala banky dodatečně zdaňovat po finanční krizi, během níž musel stát některé z nich zachraňovat z veřejných peněz. Od roku 2011 vybírá zvláštní odvod z jejich závazků a kapitálu, o pět let později přidal také přirážku k dani ze zisku. Obě opatření v posledním roce vynesla dohromady 2,6 miliardy liber, meziročně o 300 milionů více. Labouristická vláda Andyho Burnhama to však považuje za nedostatečné. Od ledna 2027 chce na 15 měsíců zdvojnásobit přirážku k dani ze zisku ze tří na šest procent, což by mělo přinést dalších 1,5 miliardy liber. Plán vyvolává kritiku bankovního sektoru, který varuje před oslabením konkurenceschopnosti Londýna a omezením úvěrování. Podle analýzy mezinárodní poradenské společnosti PwC by celkové daňové zatížení modelové britské banky po zvýšení dosáhlo 48,2 procenta, což je výrazně více než v konkurenčních finančních centrech.

Maďarsko patří k evropským průkopníkům dlouhodobého sektorového zdanění bank. Vláda Viktora Orbána zavedla zvláštní daň z majetku již v roce 2010 a v roce 2022 přidala další mimořádný odvod ze zisků, jehož výnosy měly pomoci financovat obranu země a udržet dostupné ceny energií. Původně dočasnou daň vlády opakovaně prodlužují. V roce 2026 banky odvádějí deset procent z upraveného základu do 20 miliard forintů a 30 procent z částky nad tuto hranici. Studie publikovaná v odborném časopise Review of Finance ukazuje, že banky část původní daně z roku 2010 přenesly na zákazníky prostřednictvím vyšších úroků, přičemž nejvíce to pocítily domácnosti s hypotékami. Nová vláda Pétera Magyara se bankovních daní nehodlá vzdát a plánuje je zachovat i v roce 2027 kvůli napjatému rozpočtu.

Polsko hledá další peníze na rekordní výdaje na obranu, přičemž část účtu mají zaplatit také banky. Vláda zdůvodnila vyšší zdanění rostoucí hrozbou ze strany Ruska. Od ledna 2026 zvýšila daň ze zisku bank z 19 na 30 procent, přičemž v příštím roce má sazba klesnout na 26 procent a od roku 2028 na 23 procent. Banky již od roku 2016 platí také zvláštní daň ze svého majetku, kterou chce vláda postupně snížit, aby podpořila poskytování úvěrů. Podle ministerstva financí má samotné zvýšení daně ze zisku přinést letos státní kase přibližně 6,5 miliardy zlotých navíc, ačkoliv to, zda se tento odhad naplní, zatím není jasné.

Lotyšsko vybírá od ledna 2025 zvláštní bankovní daň na financování obrany země. Podobně jako někdejší česká windfall tax má 60procentní sazbu, ale zdaňuje část čistých úrokových výnosů přesahující průměr z let 2018 až 2022. Daň platí do konce roku 2027 a obsahuje zásadní výjimku: banky mohou získat až 100procentní slevu, pokud výrazně zvýší objem úvěrů domácnostem a firmám. Výnos daně však zaostává za očekáváním; v roce 2025 stát získal 74,1 milionu eur místo plánovaných 93 milionů. Za prvních devět měsíců roku 2026 vybral 47,5 milionu eur, meziročně o 14 procent méně. Ministerstvo pokles vysvětluje tím, že banky více půjčují a využívají daňové úlevy.

N.Simek--TPP